jedna hlava, přinejmenšim dva různé světy
bez omluvy ten starší míchá se do reality
je již hodně stár, ale tváří se dětsky
užívá princip obehrané desky
omílá dokola místo pokažené,
ukazuje jím moment rozpadnutí frezky
moment, jenž nalomil křídla andělům
zanechal jej v dětství, dál je vývoj chaotický
zpět po stopách přijmout ten fakt
jako jsem vždy cítil, že jsem lepší / sám
než-li pohledy probodán
společnosti, týrám tě a chci být litován
noci, měj se hezky, osvětlil jsem tě nadějí
zřel jsem promarněnou šanci, propletenec a zmatky
zřel jsem mnoho skrytých významů
nebyl jsem nikterak narušený, nebyl jsem sám
proto odmítám žít kruh uzavřený
jsem otevřený ideám
osvojit si věci blízké společnosti
být v ní a být milován
|