Vánoce, vánoce přicházejí. Přicházejí mezi nás svátky radosti, míru, lásky a nákupních horeček. Odevšad na nás míří reklamy a letáky plné slev na nové Barbie, které stejně do dalšího roka skončí na té velké hromadě starých hraček v rohu dětského pokoje.
V oknech sem tam poblikávají kýčovité žárovečky a začíná masové vybíjení rybníků.
Mezi lidmi nepanuje radost, či mír a klid, ale spěch, nervozita, stres a podrážděnost.
plno lidí musí sáhnout hluboko do poloprázdné kapsy, aby se zavděčili svým miláčkům, kterí přece byli loni tak moc zarmouceni ze dvou krabic spodního prádla a kousavých ponožek.
Ale vánoce přece nejsou jen o hektickém utrácení peněz. Jsou třeba o pečení cukroví, když se maminka po celodenním uklízení strhaná vrhne k troubě a její linecké je spálené, nebo tatínek který místo stromku z nedalekého lesíka donese domů pokutu za ničení porostu, jsou třeba o dětech, které si z těch nedobrých kaprů vrážejí kosti do krků, či jsou traumatizovány
ze zprávy, že jejich milovaný ježíšek neexistuje.
To vše, kvůli pár hodinám stráveným pod vánočním stromkem.
A přesto má cenu obětovat dva měsíce života nakupování dárků a příprav na dny pohody a lásky, za ty nevinné dětské rozzářené oči a tleskající ručičky pod vánočním stromečkem.