|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
Rozhovor s nadvědomím o dokonalé nedokonalosti
Autor: romann (Občasný) - publikováno 18.1.2002 (10:47:59)
|
|  |
Je má únava zákonitá, protože to nese urychlení jež mám mít? Zcela. Je to tedy dost tvrdý osud? Je to ŽIVOT. Máme všechno prozkoumat, ač to bolí? To je úkol života.
Co nás vede tvořit dokonalé symboly sebe, ač jim nerozumíme a děláme je nevědomě? To je ta vaše skrytá inteligence. Máte ji, ale nevíte o tom. Takže hledáme to, co stále máme? To ne, jde o to pochopit Jinakost Boha, jež je i v tomto. Je jen Dokonalost a nedokonalost je jen dokonale hraná Hra. To bych měl pochopit a přijmout ji jinak? Zcela, ty vůbec nevíš jak je cenná. Proč? Je to jeden z úhlů pohledu bez něhož by Bůh nebyl Bohem. Tedy přijmout ji bez stresů a vzteku? Nejen to, učit se hrát si s ní. Bojuji proti nedokonalosti a ona je vlastně účelem Hry Boha? Ano, ale i tvůj boj je součástí té Hry. Lidé se jí drží a bojí se Dokonalosti? I to je část Hry. Tedy se nerozčilovat, nebojovat, ale přijímat? Zcela, dát jí její místo ve Stvoření, je věčná jako Bůh Sám.
Jde o to přijmout, že vše je jen Hra Dokonalosti? Zcela a pak už to jde snadno. Jaké je pak žít tu Dokonalost? Nepopsatelné, nepochopitelné.
|
|
|
