Vydáváme se na cestu
s malým ranečkem
plní ideálů
plní nedočkavosti
plní snů

Toužíme najít něco krásného
Vydáváme se na cestu
jen tak
bezmyšlenkovitě

Jdeme, jdeme
stále dál a stále více
netrpěliví

Nidke nic
Člověk však stále doufá
to teplo v srdci za to stojí

Otáčíme se kolem dokola utrmáceni,
znaveni
Kolem je pusto, prázdno
Ale jdeme dál
I kdyby jen jediný z nás našel to božské
co hledáme,
i pak by naše cesta měla smysl

Najednou je člověk sám
Skupina vandrovníků zmizela
Přestali snad věřit?

Ale člověk ví,
že jednou to příjde
Jednou vyskočí odněkud
to zvláštní, bujaré, dokonalé
Jednou se zastaví
právě u tohoto člověka
znenadání

Nepřestal totiž doufat
Ale co to?
Člověče, proč jsi smutny,
když jsi našel to, co jsi tak
dlouho hledal?

Poznal jsem,
že láska je jen sen,
ze kterého stejně jednou procitneme

Poznal jsem,
že síla lásky dokáže zabít