swedish_nigg (Občasný) - 6.10.2006 > tichotam> ty dvě roviny - je to podle mě otázkou tý zapeklitý "2jí intencionality", kolem níž se to (vnitř-čas-věd) pravděpodobně točí! (aspoň u Husserla - ale třeba, a sám H. se k tomu přiznává, tohle je už u Augustina - jedna z knih Vyznání je skoro celá věnovaná paměti - to ale asi víš, každopádně je to zajímavý)
souhlasím, že to má 2 roviny. ale ta 2jí intenc. probíhá v obouch - ve čtení i interpretaci s tím, že vnitř-čas-věd interpretování je korelovaný vnitř-čas-vědomím čtení. vlastně mi tu šlo jinými slovy o překlenutí týhle propasti* - ta korelace je možná to, co určuje čas-prostor vztahy, který jsou tím, co "naviguje" interpretaci. asi před 2 rokama jsem četl Ecovy "Meze interpr." - moc si z toho už nepamatuju, jenom to, že říká, že nekonečná sémióza, není nekonečná (mřížka?) absolutně (ale budu si to muset znova přečíst - neznáš to? ještě to v krámech mají)
*o to, že jsou to sice dvě roviny, ale náležející jednomu estetickýmu zážitku jedný básně. otázka je, jestli potom můžeš mít 2 striktně oddělený estetický zážitky. podle mě ne, a proto ta komplexnost v čase jen narůstá. (o tomhle problému taky píše Pepper, ale je to práce kterou jsem nečetl, ale kdyby tě to kór zajímalo, dá se to zjistit)
