TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 22.12. Šimon

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

>		Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Šacení egilova šacení
Autor: swedish_nigg (Občasný) - publikováno 3.10.2006 (14:54:56)

	Šílená svině (Občasný) - 8.10.2006 > swedish_nigg> z důvodů nějakých vnitřních pochybností jsem byl nucen si Egilovu báseň, tvůj rozbor a své reakce na něj přečíst ještě jednou. A musím připustit, že jsem reagoval poněkud zbrkle a to nejen v čtení a hodnocení básně body ale i v kritice tvého elaborátu. Zároveň ale chci zdůraznit, že z 80% považuji nadále tvůj text za nezdařený a to jak obsahově tak formou. Nicméně jsem se dopustil několika přehlédnutí a možná i drobnějších omylů. A to zvláště při vnímání prvních šesti veršů básně. ** Nejcitelněji vnímám své nedostatečné zamyšlení nad verši "dřevění kostlivci/ z jejich ramínek viselých ve skříni splývají šaty" Zde jsem plně nepochopil, k čemu se vztahují ramínka. Domnívám se, že jednak se může jednat o ramínka (část "těla") kostlivců a jednak se může jednat o ramínka, z nichž kostlivci "slezli". Adekvátně tomu pak letní šaty dívky visí buď na kostlivcích nebo na šatním ramínku" místo kostlivců, kteří skříň opustili, nebo jako jakási jejich "esence", kterou tam zanechali.Ať je to jakkoliv (a myslím, že to není zcela jednoznačné a dochází zde k "šumu", který si myslím, že není žádoucí, ačkoliv lze oponovat, že jde mnohovýznamovost záměrnou a někomu "to dělá" báseň hlubší), dalším problém, nejasnost, vzniká slovem "viselých". Teprve nyní, budiž mi to hozeno za vinu, jsem pochopil, jak to s tímto slovem básník myslel. Ale zároveň připusťme, že pokud tedy ramínka (ať už kostlivů jako části těla či jako dřevěná pomůcka na nichž kostlivci viseli)už ve skříni nevisí,jsou tedy na kostlivcích, v druhém případě někde jinde - řekněme před skříní nebo u zrcadla, kdekoliv jinde. A vyvstává další otázka, zda ty šaty leží například na posteli (jsou zabité) nebo visí (na ramínku:). Sloveso splývají spíše evokuje, že budou viset dále na ramínku - ale je to jen dojem. Pak ovšem zcela nefunguje metafora "zabité šaty" a zároveň se míchá s metaforu skříně jako rakve, kterou lze také ve verši objevit. domnívám se tedy, že ač je těchto několik veršů velmi zajímavých, Egil vyrobil příliš složitou síť významů, v níž se on může orientovat velmi dobře, ale čtenář, myslím že právem, může tyto konkrétní verše "obvinit" z toho, že jsou překombinované, v lepším případě, v horším chaotické. Ač, nějaký řád v tom podvědomě cítíme, to nechci popírat! "přijde čas křísení kabátů - ožijí strašáci, posedlí..." Tento verš zmíněnou mnohovýznamovost a zároveň chaotičnost první poloviny básně dále zvýrazňuje. Jde o to, že kostlivce lze také považovat za "strašáky" a zároveň je díky metafoře "křísení kabátů" lze spojovat se skříní. Přirozenější je ovšem vnímat v souvislosti se skříní spíše zmíněné kostlivce, protože ustálené spojení "kostlivci visí ve skříni", což znamená, jak samozřejmě všichni dobře ví, nějakou schovávanou vinu. Strašáci v té skříni už dělali trochu "narvanou" atmosféru (tedy alespoň do té doby, než odešli ze skříně kostlivci). Ale vážně! To, že nejdříve odešli kostlivci je trochu anachronické, alespoň podvědomě, neboť "kosti" mají asi blíž k zimě a strašáci zase k podzimu. Nehledě na jejich "konzistenci". Strašák má něco na sobě (ten na poli) a pod tím kostru. Kostlivec je už jen kostra. Takže, asi, logičtější by bylo, kdyby ze skříně nejdřív vyšli strašáci (řekněme podzim) a pak teprve kostlivci (zima)kostlivci. Ale teď už opravdu vážně: jdeo to oba subjekty rozlišit. Ty ses o to pokusil, ač zevrubně a našel jsi nejspíš správné interpretační hledisko, ale nevystavil jsi ho zkoumání. Báseň evokuje, že ze skříně "vyskočili" kostlivci a pak tam někde ještě došlo k obživování strašáků. Tyto dva "proudy", "kostlivší" a "strašácký" , abych to trochu ještě doladil, se, taktéž ne příliš dobře smíchávají a dochází k dalšímu, ani ne mnohovýznamovosti, jako spíš chaotickému zdvojení (k podobnému Egil tíhne u "páry" a "mlhy" o pár veršů dále). A časové tvarování v tom dělá také svoji rutiku - kostlivci už žijí, strašáci ještě ne... Závěrem: Nemám za cíl dešifrovat celou báseň do poslední pídě a tato reakce, jako předešlé, neměly za cíl být kvalitní analýzou egilovy básně. Nevím ani, jestli bych toho byl schopen, možná ano, ale bylo by to pro mě časově náročné, a abych byl se svým výsledkem alespoň částečně spokojen, musel bych té analýze a jejímu "nastylizování" věnovat třeba několik dní. Tyto mé reakce jsou pouze dvou až tříhodinovým náhledem na věc, nic víc. Přesto tvrdím, opakuji se, že ač má tvá studie v oněch 20% nějakou zajímavost, bylo by lepší napsat ji zcela znova. a možná, že některé věci, které jsem zmínil, by mohly toto téma obohaťit. Můj předešlý rozbor zbytku básně, tedy tu druhou polovinu, nechci nijak výrazně korigovat. V postatě na tom trvám nadále, i když bych nějaké věty stylizoval jinak. Hodnocení Egilovy básně dvěma body považuji za unáhlené a opravuji jej, na čtyři. Neˇboť je to báseň dobrá, ale, jak už jsem také řekl, překombinovaná a možná poněkud chaotická, domyslí-li se některé metafory hlouběji. To může být, ta chaotičnost a ne zcela uhlídaná mnohovýznamovost Egilových metafor a časových určení, pro někoho ještě větším kladem básně, mnou je vnímaná spíše nepozitivně.	Doporučil

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Šílená svině
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + devět ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game