Jemně si pokládám

tvou hlavu do klína,

prsty se drze

vkrádají do vlasů,

nasloucháme

pohádce před spaním.

/Strnule klečím, hledím do tmy

a uvnitř mě se trhají hráze./

Vydržel bych hlídat tvé sny

až do svítání,

a tiše smál bych se

měsíci do tváře,

ale věci pozbývají smyslu,

jsou-li jen napůl.