jmenuji se p.v. na bálkoně mi roste pečlivě střižená tráva, kde občas hraji s nahou dívkou golf - přes zábradlí mám pytle s pískem a sem tam některý odhodím dětem na pískoviště stavící babylonskou věž z nedocucaných bonbonů nalezených v kapse místního fáráře původně vyučeného jako žehliče prkených poledních ohrad po dešti, kde mladé dívky vzdávají hold podzimnímu slunci a tahají projednou bosé pány do velmi vzdálených kaváren ne náhodou podobajícím se poušti - na podlaze písek, tu a tam malá palma stříkající ananasový džús - mechanický velbloud číšníkem lačně nabízí otepy deštníků pobledlým hostům, kteří jako u vytržení sledují rozpálenou kladinu pod piškotem začínající baletky, která se musela nakvapem vrátit ze zasedání Klubu fanatických přívrženců erotických barev - z ruky mi tane červená a tak si zacpávám ránu zcizeným mikroskopem a prchám na místní observatoř nacházející se na vrcholu nejvyššího komína - však čápi otočili kopuli, vyklovali vědcům oči a do třísetstránkového elaborátu o zbytečné hvězdě porodili svá mláďata - sochy - velké jako činžovní dům, v jejichž stínech hrají polonazí starci kulečníkovými koulemi mariáš o třech neznámých stařenách ujídajících potají rybářům návnadu pod želeničním mostem - bebop - hlásá neon u paty hydrantu a hasič neschopný přečíst partituru vymýšlí jazz rychlejší než auto v zatáčce a já marně přemýšlím, proč mi stoupá popel z cigarety když překračuji mrtvou domovnici na nedomyté chodbě..

stačil by mi na to týden