Právě upadl. Sám.

Dvě větve vztyčené k nebí,

to jak na hrdinu si hrál

a v božskou pomoc věřil

Nežádal, jen doufal v tu tichou,

nevyprosenou pomoc,

a vnitřně uhníval.

Kořeny postrádal,

žížaly vzaly mu svobodu,

semena sebrali ptáci.

Stín jeho nevrhal pohodu

a to se nevyplácí

Horalové na hon vyráží,

sekery na zádech,

pily v baťohu

Já se nebráním,

nekřičím,

byť právě přicházím o nohu...