po stole tančí

hluboce kouše

v přehnaném gestu

opouští nohy

tahá do nory

za bílým králíkem

řekněte proč

klavírista nehraje?

sedí a padá na něj

popel

z doby, která není dnešní

každým podupnutím

do odpočetného rytmu

zašlápne jednu bankovku

a až vykouří nekuřák

svou cigaretu

odnese ženu od cizího

plácne po rameni

nechá nás ležet

na zemi

a dívat se na umírající

hvězdy rána