Skály pláčou a nebe se otvírá

Krkavci temnotou křídel

sedmikrásky ubíjejí

Červotoči se zaobírají svou točivou hrou

v tísnivém obětí starého dubu,

co své větve k bráně vztaheje

     a doufá

             a lituje

Co krok to stopa

do skřípajícího písku - jak jizvy

v odpadlých buňkách samotného světa.

- nezapomenutelná připomínka lidského pokroku

    krok

          sun

               krok

a jdem dál.