Druhý břeh

Žijeme na břehu velké řeky
co širší je, než dohlédne náš zrak.
Jen nemnozí, jak protekly věky
zachovali oko čisté až tak
by věděli, že řeka toť, ne moře
a že tam v dáli jiná zem se oře.

Stará moudrost nazývá se bájí
a víra v Boha pouhou slabostí.
I když mnohá duše dech svůj tají
pátrá po důkazu své věčnosti
dlaň přikládá k čelu, oči mhouří v dál
přesto málokterý v touze vytrval.

Druhý břeh však není tak vzdálený
leč rozlehlejší než vesmírná pláň.
My všichni, když tělem jsme znaveni
všichni musíme podívat se naň.
Vstoupit do řeky, vstoupit každý sám
neb cesta vpřed je jenom k výšinám.

Není radno příliš dlouho čekat
čas k ujasnění dávno vypršel.
Nikdo nesmí tu otázku nechat
ležet ladem jen, u cesty kde šel.
Aby v procitnutí na druhém břehu
neležel slepý a hluchý v hustém šeru.