Teprve začátek
Konec je jenom začátek,
život začíná smrtí.
Musíme kráčet nazpátek
a vyvléci se z oprátek,
odhodit vše, co škrtí.
To, že jsme odsouzeni,
na krku máme smyčku,
která tu vlastně není,
chápeme pomaličku,
neboť nás netíží,
neboť je srostlá s tělem,
vězení bez mříží,
stvořené stvořitelem.
Mříže tu nebyly,
dokud jsi chodil po pokoji,
dveře se zazdily,
a když se otevřely,
hle, človíček se bojí -
uprostřed vlastní cely...
Oprátka stahuje se,
a v oknech rostou mříže
a človíček se vznese
a pozbyde své tíže
a zase zpátky padne
a vše je přezáhadné.
|
