|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Venku hustě prší,
pak v srdci tiše buší ,jako na poplach
možná každý má z něčeho strach
a rve se na kusy,
ale venku, tam klidně prší.
Na okenní římse ulpívá ze slz matný vzdech,
mně černá můra leze po zádech
a chlad omývá mi tvář,
nejsem nic
a přesto, jak nezmar v okolních zdech.
Teď chmurno v tyto zlé časy,
ať namlouvám si často klid,
jak starý strom se víra kácí,
sleduji z dály smutný sled
a v rámu,
tam ulpívají z kapek páry.
V dáli tlukot kapek se odráží,
potichu představy odchází,
však vše se změně poddá,
permoníček á dva tři hlodá,
nesměj se,
mé srdce pukne bolestí
|
|
|
