I.

         „Otevřu Tě jako konzervu, vykurvenče jeden,“ zařval Jerry a podíval se na Filipa velmi zle. V tom pohledu bylo varování, ale i odhodlání. Filip odhodlání z Jerryho očí přečetl a udělal to nejpřirozenější co mohl, vědom si fyzické převahy protivníka. Mlčel. Jerryho Filipovo mlčení nabudilo ještě o něco víc.  „Vůbec se s tebou nebudu srát a odkrágluju tě jak herinku, ty klokote,“ dodal.  Filip začal ostražitě sledovat Jerryho pohyby. Připraven uniknout, ustoupil o  dva kroky. Při pokusu o třetí úkrok zakopl o trs trávy. Upadl  na záda a vyrazil si dech. Snažil se zvednout.  

          Jerry pociťoval stále větší nával vzrušení spojený s odhodláním, že to musí udělat.  Sáhl pod kabát a z pouzdra na opasku  vytáhl lovecký nůž, z jehož kovové střenky se hrozivě odráželo světlo pouliční lampy.  Filip postřehl  záblesk a uvědomil si, že je zle. Začal Jerryho prosit o život. Jerry přistoupil k Filipovi, který se zatím postavil. "Svině," zařval a lovecký nůž zabodl do jeho břicha. Bylo překvapivé, jak to šlo snadno. Téměř žádný odpor. Filip zařval bolestí s příměsí strachu a zoufalství.

            Druhá rána směřovala do hrudníku. Filip se snažil své tělo krýt rukama, ocel loveckého nože si však s touto překážkou poradila.

       Pak už jen bodání a praskání kostí. Zvláštní zvuk, ze kterého se Jerrymu dělalo zle.Vyzvracel se vedle nehybného  těla. Pohlédl na svou ruku, ve které držel nůž. Byla  zakrvácená.  Otočil se a dřevěnou brankou  vyběhl ze dvorku.

            Dorazil ke svému vozu. Otevřel neuzamčené dveře a sedl si na místo řidiče. Nebyl schopen strčit klíč do zapalování. Ruce se mu třásly. „Kurva, já ho oddělal,“  zašeptal. Poté se mu podařilo nastartovat a vůz se pomalu rozjel.

            Pohlédl na palubní desku. Marně ostřil zrak na svítící displej s časem. Uvědomil si, že má oči plné slz.

Vrah.

            Ano. Stal se vrahem. Bylo to tak snadné. V této chvíli měl mít pocit zadostiučinění . Cítil spíše  sklíčenost. Neměl právo to udělat. Zahrál si na boha a za to bude pykat. To si uvědomoval a této myšlence se plně oddal. Nevnímal čas, takže nedokázal odhadnout, jak dlouho ujížděl. Zastavil na odpočívadle u jakési říčky. Všiml si, že má stále ruce od  krve.

Seběhl ze strmého břehu a začal ruce omývat v chladné vodě. Ze dna nabral jemný písek a drhl jím zaschlé škraloupy krve mezi prsty.

            Sedl si na velký kámen na břehu říčky. Pomalu se uklidňoval.

II.

Jerry  vyšplhal do strmého  břehu. Teď už klidný nasedl do vozidla, zapnul rádio a vyjel od krajnice. Musím najít nějaký ukazatel. Kde jen můžu být, napadlo jej.  Po pár kilometrech se zorientoval. Na další odbočce zamířil k dálnici. Za dvě hodiny byl doma. Vozidlo odstavil v garáži a přemýšlel, zdali někde neudělal chybu. Došlo mu, že volant může být od krve. Z kufru vytáhl žínku a jakýsi saponát, který nalil do přineseného kbelíku s vodou. Už zase logicky  uvažoval, a to bylo dobře.

 Pečlivě očistil volant a interiér vozidla. Zamířil do kotelny, tam se svlékl a oblečení vhodil do kotle. Do kotle vhodil i boty, svršky polil benzínem a zapálil. Zíral do plamenů a měl pocit, že jej očisťují. Poté šel do koupelny. Lehl si do vany plné horké vody. Necítil vinu. Pouze strach, že bude odhalen.

            Probudil se ve čtyři odpoledne. V mikrovlnné troubě  ohřál jakýsi polotovar a začal jíst u kuchyňského stolu. Nasadil si brýle a při jídle četl noviny. Proletěl sportovní rubriku a noviny odhodil. Dojedl a s uvařenou kávou zamířil do obývacího pokoje.

            Uvelebil se k počítači v rohu místnosti. Zapnul jej a netrpělivě klepal ukazováčkem do desky stolu. Otevřel textový editor a začal psát :

Jak lehké je stát se vrahem

           Co všechno se dá prožít.

„Otevřu tě jako herinku vykurvenče“, zařval Jerry a podíval se na Filipa velmi zle…