Čím to že furt slyšíš
věčné pranic za nic
obden máš ten slunný sen
v zakázaném moři
to tři žraví tchoři
odpočítávají poslední vteřiny
je mi to sehr líto
nechci s tím však nic mít
nemám žádný důvod
omluvu všem říct
já to vidím pokaždé
vždycky takňák černě
nedokážu ale říci
že s váma také stejně
je to obraz našich potlačených tužeb
uložených ve slizské kobce kdesi
plný rozežraných třískových kurev
jež si hezky na světle nohy věší
na polámaný střevní věšák
velikosti lidoopa
život je holt megafešák
s podobou kokota
jakjetakje
já vám musím říci
mnoho pravdivých slov
která by vám vzkázala
pozdravy křtící
moderní politiku
statečnost všedního dne
mesiášskou poetiku
aj moralne aj podle
takjeneníjakjetak
každičkou chvíli musí se prostě
naleznout další dobrý směr
ale situace si ještě žádá vlastně
vydlabat ze země subverzivní zen
tak to vždycky bylo
a tak to vždycky bude
jen takto bude světlo
jen tak naděje bude
taknějak