|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Bohorovná píseň pravdy protkaná zlou mlhou opuštěná na trase metra zní jako zvon za úsvitu Přes horní údolí a dolní kostrbaté lesy černý pes intuitivně pospíchá zažrat se do kočky dík fanynkám již nemocné aby si tím kompenzoval vlastní komplexy nejednoznačná přání to jsou vesmírné rytmy rty okousané blahem v širu rozšířené násilně protkané nedobré povídačky jest vidno močál celý zelený plný koupajících se příběhů mokvá a úpí potřebuje větší cit aby se tak mohl zeptat na otázku z rána co je to svit co je to otázka co je to hřích z nás dvou již Goethe psal nalezl inspiraci v racích sklidil bouři v dobru prosadil největší tužbu už aby mlátili děti drsnými palcáty to by byl svět bez chaozu a líbil by se ostatním pokračování zůstane na hoře zázraků politá chlebovou čtvrtí rysově sebestředná lelkování sluší mnichům ale co dnešní práce tu nikdo nechce objevit zasít do zadnice svatoušských pomníků v kopečné šňůře to loretánský plivanec zachrání celé opojení nenávist zplodí mladíčka a změny se rozloučí se světem
|
|
|