Velmi duchaplný rozhovor

Copak tady může bejt louka takhle blbě?! 20-40-60-80-96-ne-91, takže přesně chyběj dva dílky. Ale každej má tak dva. No, tajty svahy. Tady bych to viděla, někde. By měl bejt ten zadní spíš. Myslíš, že mám jít na ten ples? Hele, pojď mi to schválit. Tak neschvaluj. No právě. Mě taj furt nesedí jeden tajten hnusnej. Hele, baráček. To se ti to radí, viď?! Chceš na zadek? Jak se ti tam skládá u mojí nohy? Dobrý, nesmrděj. Může za to genetika. Není možný, že tam chyběj tři dílky? Protože Lenka chce dávat nebe do země. Si jednou povíme. To si asi nepovíme. A co bude jednou? V pekle! To je blbost. Kdo řek, že nevěřim na peklo?! Když nevěříš na zázraky… Jde o optiku. Jde o to, jakou optiku si na vnímání zkušeností nasadíš. Zázrak jsi proto, protože si to neuvědomuješ. Homosexuál není buzerant. Hoď po mě čokoládu. Tohle je totiž domácí müsli. Nechceš si to chvíli vyměnit? Sem jsem je frkla. Tyhle dva dílky do sebe nepudou. Takže kolik jich má bejt? 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18, 14, 18. No vidíš, jaká seš šikovná. Ale já už to nechci, to by jich bylo 19. Je to divný. Jé - dílky plavou!!! Hadr. V koupelně na kýblu. Aby se nerozlepily. Vyfenujeme je. Ty máš skládací fén?! (Hučení fénu a jinak ticho) Už to je. Jsou s tim jenom problémy. Ale stejně je to blbost. Tak je něco špatně v tom nebi, tak to oprav. Zkus přehodit tohle s timhle. Stejně nevyřeším ten problém s tímhle „td“. Jsou to homosexuální puzzle. Ne, že bych měla něco proti tomu mít homosekšl puzzle, ale… To já netroškařim. Víš, kolik musej ženský pozvat chlapů na večírek? Ty máš blbou krabici. Seš držák! Takže je to suchý, takže je to dobrý. Takže potřebuju dílek, kterej má vpravo džuznu a vlevo díru. Tenhle je tu blbě, takhle to přijde. Jeden sem a jeden sem. Ono je to všecko jinak, než si myslíme. Ne, ty do sebe patřej. Ty seš týdýn, viď?! Ne, takhle tajty jsou určitě v sobě. Ne že by si nestínila, ty to zvládneš všechno najednou. Neplač a podej mi čokoládu. A Marek se zvednul a šel uplně pryč. To je hrozný. Není. Je. A vem si čokoládu. Je to špatný placebo. Hele, nerozhazuj mi moji vesnici! Ťuňťo! Proč se se mnou hádáš? A proč se se mnou bavíš? To je normální ten….. Co? Chtěla jsem zelený s domečkem. Ale je jich tady dost, těchletěch žíhanejch. Ty nelžeš, protože mluvíš o svém subjektivním přesvědčení. Mě to znervózňuje. Filmová hvězda. Jako princezna Dajány, když umřela. A to ti nakukal kterej cvok?! Hele, patří to sem, nebo nic? Ee, ne. (Tímto rozhovor zdaleka nekončil, ale myslím, že jako ukázka by to mohlo stačit.)

17. 3. 2006