Sepisuji si sešity po staletí

jako rostou stromy,

v tichu, v bouřích.

A kdyby chtěli víc,

tak řekni, řekni,

už nemáme nic.

V tichu k uzoufání,

v nápadném zmatení,

píšu si své trápení.

Dokola a kolem,

zase a znova

všechna němá slova.