FK ČVUT lze nazvat i Filmovým klubem krátkých filmů.

Po celou dobu své existence - přes 17 let - si FK ČVUT stále drží jednu z mála příjemných tradic z let před rokem 1989 - pravidelné uvádění krátkých filmů před každou projekcí. Model filmového představení v běžném kině býval: týdeník (většinou narychlo splácaný tendenční černobílý dokument) a krátký, většinou animovaný filmeček. Divák měl možnost se "usadit" a rozkoukat, a když byl krátký film vhodně dramaturgicky i tematicky vybrán, pak byl také správně naladěn a soustředěn na zážitek z filmu hlavního - celovečerního.

A o to se snažíme ve FK ČVUT i my. A tak zde pravidelní návštěvníci mohli uvidět přes 350 krátkých filmů. I jejich skladba se však dobou postupně měnila.
V letech osmdesátých mnozí z tvůrců hraných filmů točit nemohli nebo nesměli. Proto nezbylo, než aby se projevovali alespoň v tvorbě dokumentární. Vznikalo tak mnoho děl nejen pozoruhodných, ale i kvalitních (filmy Věry Chytilové, Drahomíry Vihanové, Juraje Jakubiska). Vedle nich se samozřejmě produkovalo mnoho filmů dokumentárních v pravém slova smyslu - ať to byly již zmíněné kinožurnály, později týdeníky, dokumenty naučné, účelové či cestopisné. I mezi nimi se však našlo několik takových tvůrců (např.Jan Špáta), kteří nejenže si drželi stále vysokou profesní úroveň, ale do tehdejších šedivých dnů totality prostřednictvím svých filmů přinášeli něco navíc - ono světélko naděje a nejeden podnět k přemýšlení. Události posledního desetiletí se však odvíjí tak rychle a překotně, že dění zachycené velkou 35mm či 16mm kamerou a jeho následné zpracování a distribuce k divákovi už nejsou sto vyhovět požadavkům doby - rychlosti, pohotovosti a malým nákladům.

Dokumentární tvorba se přesouvá na televizní obrazovku.

A tak nezbývá proložit a oživit filmové projekce tím, co má u nás tu největší tradici i renomé: filmy animované. I ty samozřejmě prošly svým svébytným vývojem spojeným s požadavky techniky (počítačová animace) a doby (zrychlení děje).
Proto nám pro letošní sezónu FK přišlo nejpříhodnější vrátit se k tomu, co jsme již v minulosti v menší míře vyzkoušeli: ke studnici zlatého fondu české školy animovaného filmu. Jména a filmy režisérů jako Jiří Trnka, Břetislav Pojar, Jiří Brdečka, Hermína Týrlová, proslavily naší kinematografii v 40., 50. a 60. letech stejně jako proslulá nová vlna českého filmu hraného. Ty jsme se pro kontrast snažili zkombinovat s některými díly autorů časů nedávných (Jan Švankmajer, Viktor Kubal) i nejnovějších (Michaela Pavlátová, Vít Pancíř).
Předkládáme vám tedy v reprezentativním výběru mini kolekci filmových skvostů, o které lze se vší skromnosti říci, že už ji patrně nikde jinde - a hlavně na filmovém plátně - neuvidíte. Zde jsou:

K R Á T K É   F I L M Y  jarní sezóny 2002

čtvrtek 28.února

Řepa cukr a lidé   (kolektiv autorů 1970, dokumentární, 5 min)

Snímek se zabývá dodržováním (či spíše nedodržováním) bezpečnostních předpisů na pracovištích, při řepných kampaních. Černobílý populárně naučný kinožurnál z roku 1970 je poplatný době svého vzniku, a někdy až úzkostlivá mentoričnost filmečku působí značně humorně.

čtvrtek 7.března

Zasadil dědek řepu   (Jiří Trnka 1956, kreslený, 9 min)

Známá pohádka o nemalých problémech s velikou řepou ve výtvarném pojetí Jiřího Trnky.

čtvrtek 14.března

Havran v panelovém domě   (Milan Peer 1983, barevný, hraný, 12 min)

Filmová parafráze slavné stejnojmenné básně Edgara Allana Poea v sugestivním překladu Vítězslava Nezvala, přenesená do dnešních dnů.

E.A.Poe ve svém díle vytvořil obraz smutného milence, jemuž je havran „symbolem truchlivé a neustálé vzpomínky“, s níž bojuje. Naproti tomu se hororová vizualizace této básně odehrává v moderně zařízeném panelákovém bytě, kde se muži (skvělá interpretace Petra Nárožného) odvíjí v hlavě pochmurný dialog - dramatizovaný text básně.

hrají: Petr Nárožný, Olga Michálková, havran

hudba Martin Kratochvíl

čtvrtek 21.března

Podojená kráva   (Dagmar Doubková 1984, barevný animovaný, 9 min)

Barevný ploškový film na motivy povídky Ambrose Bierce vypráví o vdavekchtivé ženě, jejíž nápadníci museli projít nezvyklou zkouškou.

hudba Ferdinand Havlík

čtvrtek 28.března

Fádní odpoledne   (Ivan Passer 1965, černobílý hraný, 15 min)

O fotbalu, ženách a spropitném, jedno nudné nedělní odpoledne v předměstské hospodě IV.cenové skupiny.

Mistrovský krátký film s kamerou Jaroslava Kučery, byl natočen podle povídky Bohumila Hrabala a patří tematicky k celovečernímu filmu Perličky na dně - manifestu české nové vlny   - kam se však nakonec nedostal.

Snímek získal množství ocenění na mezinárodních festivalech (Mannheim, Locarno) a zajistil režisérovi Passerovi (autor filmu Intimní osvětlení, uvedený v našem FK na podzim) slávu a respekt na filmařském poli.

Hrají: Kamila Turková, Josef Vaništa, Miloš Končický, Leopold Smolík, Ota Hurych

čtvrtek 4.dubna

Rap malého prince   (Paulo Caldas, Marcelo Luna, Brazílie 2000, 75 min)

The Little Prince´s Rap 

Od 18:15 hod  uvádíme  film z velkoplošné projekce jako ozvěny festivalu Jeden svět 2001.

Vstupenka na představení platí i na film hlavní a naopak.

Dokument přibližuje obraz každodenního života na předměstí brazilského přístavu Recife a vypráví příběh dvou mladých mužů. Jedním z nich je mladý muzikant, bubeník, který se svůj životní styl a názor snaží vyjádřit prostřednictvím hudby a textů, druhý se stal členem ozbrojeného gangu a svůj postoj ke každodenním problémům vyjadřuje formou násilí a věčného boje. V jednom okamžiku se jejich cesty střetnou, potom se však každý vydává jiným směrem. Silnou stránku dokumentu tvoří rapová hudba, jejíž texty jsou vyjádřením
názoru mladé generace žijící v jednom z nejchudších předměstí latinskoamerické metropole. 

Accord Parfait   (Jean Weinfeld, Francie, rok ?,  barevný animovaný, 7 min)

Poezie bezpečnostních předpisů ve francouzském provedení aneb ukázka, jak lze natočit populárně naučný film trochu jinak. Výsostně umělecky zpracovaný film nás seznamuje s některými nešvary na pracovištích kouzelně poetickou formou. 

čtvrtek 11.dubna

Kohout a zlaťák   (R. Bačvarovová, Bulharsko 1971, kreslený, 7 min)

Moralita o statečném kohoutovi, který potrestal pana krále za ukradené peníze.

čtvrtek 18.dubna

Narostl mu hřebínek   (Jan Mimra 1988, kreslený barevný, 11 min)

Jedinečná satira na praktiky úřednického života, nese výrazný rukopis autora scénáře

a vypravěče Zdeňka Svěráka. Jeho svérázný humor, podobně jako v kultovním krátkém filmu Rohy, konfrontuje mluvené slovo (čte Zd.Svěrák) s obrazovým doprovodem, který zobrazuje desítky známých rčení a běžně užívaných výroků. 

čtvrtek 25.dubna

Nový svět   (Jean-Luc Godard 1962, černobílý hraný, 15 min)

Jedna ze čtyř povídek celovečerního filmu ROGOPAG (ROsselini-GOdard-PAsolini-Gregoretti) je příběhem dvou mladých pařížských milenců, jejichž osudy změnil pokusný výbuch nukleární bomby. Podle strohé úřední zprávy však výbuch nezpůsobil obyvatelstvu žádné škody…

Hrají: Alexandra Stewartová, Jean-Marc Bory

čtvrtek 2.května

Ferda Mravenec   (Hermína Týrlová 1944, černobílý loutkový, 13 min)

První český loutkový film vznikl za války v letech 1942-44 ve zlínských ateliérech a je historickou lahůdkou - tak začal český loutkový film…

V hlavní roli hrdina Sekorových knížek Ferda Mravenec.

čtvrtek 9. května

Potíže s kulturou   (Petr Schulhoff 1962, černobílý hraný 11 min)

Redaktor Valoušek dostal za úkol napsat reportáž z jednoho předního závodu o tom, jak lidé v socialismu žijí stále kulturněji. O kulturu je zde postaráno, ale na „jinou kulturu“ se jaksi v budovatelském nadšení pozapomnělo.

Satirický hraný snímek, jenž na tehdejší dobu překvapivým způsobem kritizuje některé nedostatky závodních jídelen a stravování vůbec. Film byl určen pro kina ČAS.

Hrají: Vladimír Dvořák, Vladimír Hrubý, Květa Fialová, Ota Motyčka, Karel Černoch

čtvrtek 16.května

Na zdravých rukou záleží   (dobový kinožurnál počátek 60.let, černobílý, 6 min)

Další z ukázek tendenčních filmů, varující před porušováním bezpečnosti práce a tentokráte se zabývající i z toho plynoucích (odstrašujících) důsledků. Po létech mile směšné.