VYZNÁNÍ

Já jdu svou cestou dál,

myslím jen na Tebe.

Všechno je to strašný nával,

bez Tebe to zvládnout nejde.

Trápíš mě Svými úniky,

a je Ti to zřejmě jedno.

Mého trápení Tvé pohledy jsou viníky,

avšak dojít Ti musí samo všechno.

Srdce mé bolí víc a víc,

duše zkroušená jstále je.

Tohle téma asi neříká ti nic,

vždy řekneš jen "ahoj" a ádie.

Vídám Tě často,

však pro mne to není dost.

Jsi pro mne všecko,

jsi má jediná radost.

Já chtěl bych být víc,

než pouhý přítel Tvůj.

Ale u Tebe asi nestojím za nic,

dokonce nás dělí velký stůl.

Snažím se najít cestu k Tobě,

ač je trnitá a bolavá,

Než ji najdu budu asi v hrobě,

a Ty stará a bezmocná.

Když se mnou mluvíš,

uvádíš mne do rozpaků.

Já nikdy nevím co říct,

abys neztratila Svou něhu.

Když totknu se Tě,

jsem v sedmém nebi.

Pohlédneš-li na mě,

jak když do mě střelí.

Doufám,že  neodmítneš,

mou pozvánku do světa.

Ty jen kývneš,poznamenáš.

"Díky,moc ráda".

Vzkřísila jsi ve mě naději,

a pozvedla mé sebevědomí.

Srdce mé už nebolí,

a doufám,

že se nemýlím!

Touhou po Tobě stále hořím,

láskou k Tobě asi zhynu.

Já Ti věřím,

Ty však nikomu.

Miluji Tě čím dál víc,

a toužím po Tobě strašně moc.

Snažím se Ti celou věčnost říct,

a sním o Tobě celou noc.

Chtěl bych být jen s Tebou,

a snad,

cítíš to samé.

Vypadá to však,že jdeš jinou cestou,

a nechceš mi otevřít srdce Své!

Nevěděl jsem jak jinak Ti říct,

ře rád Tě mám.

Nemohl jsem po Tobě chtít,

aby z nás byl pár.

Doufám,že to pochopíš,

když začnu se smát.

Tys vždycky mi řikála,

že ráda mě máš.

Teď už je to jedno,

Tvé srdce je plné někoho jiného.

Dal jsem Ti snad všechno,

ale Tys zvolila dle Svého.