|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
|
Co to děláš? A co na to tvé svědomí?
Co blázníš? Kam upřel jsi svou mysl?
Spíš snad? Jsi při plném vědomí?
Řekni mi - má tohleto smysl?
Já krásy dotek pocítil jsem zas
Ta dívka vzbudila můj cit
Však bál jsem se by neodnes vše čas
Chtěl jsem ten pocit navždy zachytit
Tak cvakla spoušť, pak znovu, zas a zas
Tělo i tvář já schovat jsem si chtěl
Pak radovat se tajně z těch ulovených krás
O velkém umění
O nádherném aktu
O ladných křivkách
Najednou přemýšlet zase jsem směl
Co jsi to provedl! Ty zbláznil jsi se snad!
Začal jsi poslouchat svého srdce hlas
Srdce je zrádné a kdo jej může znát
Bláznivým touhám vydal ses napospas
Odpusť, mé svědomí, já vím, že mě chráníš
Však srdce je silnější než je hlas tvůj
Šeď všedních dnů opustit mi stále bráníš
Já k svobodě zaměřit chci teď krok svůj
Vím, že se za všechno v životě platí
Že za všechno krásné musím složit daň
Že chvíle kouzelné rychle se ztratí
Že z rozkvetlé louky
A zelené trávy
A voňavých květů
Na podzim zůstane jen holá stráň
Tak vidíš člověče, nebuď jak blázen
Nelétej v oblacích, vždyť vše má svůj řád
Vyhni se zranění, vrať se zpět na zem
Mít dobré svědomí měl bysis přát
Nezlob se, svědomí, myslíš to dobře
Však cítím jak krátí se počet mých dnů
A i když snad láska mi přinese hoře
Splní se aspoň část mých tajných snů
Tak jsem se rozhodl a domov opouštím
Životu v poklidu sbohem dávám
Zas lezu po skalách a brodím se houštím
Počkejte Jarmilo
Viléme, Hynku
Počkejte na mě
Vždyť běžím už k vám
|
|
|
