Je sobotní ráno a před branou nedostavěného chrámu v Panenském Týnci se sjíždí první lidé. Máme štěstí, svítí slunce, chrámu totiž chybí střecha. Místo je to však nádherné, pověstné z mnoha knih.
Kapela pod pevnou rukou Trisi rozestavuje zvukovou aparaturu, pan starosta Panenského Týnce vysunuje z obvodního úřadu přípojku elektřiny, Shane mu pomáhá, Luboš dává dohromady divadlo a následně se Trisi chytá zapojeného mikrofonu a nemůže se pustit. "Probíjí!", dozvíme se po chvíli jejího mlčení. Přijíždí první autobus (10:30hod.) s prvním divákem Honzou. Ten má s sebou shodou okolností zkoušečku, chopí se řemesla a zkouší postupně všechny díly několikrát napojované prodlužovačky, následně se spokojeně a vítězně usmívá. Zanedlouho přijíždí další autobus s divadelním souborem Náhlá posedlost, Andělem,Lili a několika dalšími, Kachna autem až z Českých Budějovic, Gala s Mišpulí z Olomouce a další. V 11:30hod se ujme Petr,Paula a Trisi mikrofonu a začínají se číst básně, poté následuje hudba a vystoupení divadelního souboru Kyvadlo. "Řekněte někdo veselou historku ze života a naši herci Vám ji zahrají!", ozývá se od pódia. Luboš a ostatní z Kyvadla mrštně improvizují. Přijíždí další autobus a to s Niki, Janičkou a několika dalšími - všech v chrámu se tak nakupilo třicet, v kruhu takřka rodinném probíhají další vystoupení. Po poledni se některé hladové žaludky odebírají do místní asi 15minut vzdálené restaurace, následně se pak navrací a program pokračuje.
Vzhledem k tomu, že s dopravou zpět je to špatné, vypravuje se část těch, kteří nestačili včas nikomu zasednout přebytečná místa v autě, na cestu k vlaku. Luboš pravil, že to bude asi pět a něco kilometrů. Vzdálenost v těchto končinách je však poněkud různorodá, již hodinu potkáváme různé pocestné a každý nám praví, že ještě čtyři kilometry. Za hodinu a půl však dorážíme k vlakům, vyžebráme hromadnou slevu na jízdenku do Prahy a usínáme po vagónech.
