... jenom tři vločky

 

Ohňostroj touhy rozehrál sonátu e-moll v tvých očích.

Příjemné mrazení v zádech,

hloupost, jež zbavuje člověka síly...

... jenom tři vločky jak tančící víly

nezpozorovaly náhlý příchod léta.

Paprsek slunce sežehl obilí,

jež hlavu svou zvedalo k nebesům.

Pyšné slunce, co bálo se myšlenky,

že velikost jeho kdos dobýti chce.

Zaržání koní ozve se za loukou,

obrysy podkov v písku tu zbyly...

... jenom tři vločky jak tančící víly

smály se z lesa bujarým smíchem.

Oráč na poli ztrhaný prací

šátkem si otírá trýznivý pot,

na kopci obláčky ovcí,

jež bečíce žízní tak rády by pily...

... jenom tři vločky jak tančící víly

zastavila temná řasa tvého pohledu.

Líbám Tě na ruce.

Směješ se. Vstáváš.

Tvá kůže leskne se v odrazu slunce.

Na tváři smítko máš,

slzy jej smyly...

... jenom tři vločky jak tančící víly

roztály pod mým vroucím polibkem.