ráno pan Amor nešťastně vstával

jelikož večer své toulce vysadil na baldachýn vysoko

a vypadaly na něj když se natahoval k práci

vytrhal šípy z ramen zad a temene

v bájné naději sám si v zrcadle zářící

vydal se vraždit nelásku

jenže po zásahu jistá studentka studentovi v lesíku řekla:

už by nebylo rozumné si scházet

a on -- tu chybu bez deprese pochopil

v srážce u průjezdu si jiný klidně uvědomil

že číslo pojistky je zajímavější než její telefon

a ona -- raději už nebude řídit víc než výtah

mnozí se k sobě -- milým dnes -- zdvořile usmáli

a rozešli se bez hoře i bez vrhu slastí

to jen my dva zahořeli znovu – ranění už včera