Deprese

Deprese

Zase mě uzavírá

Ve své

Skleněné kleci

Buším a buším

Zatímco se

Nezadržitelně

Potápím

A potápím se do lahve od Pepsi. Šnorchl se mi ucpal takovou megabublinou. Ale neva a až se pozvracím z nedostatku kyslíku,

nabliju rovnou Banánovejm rybičkám. To je totiž naprosto skvělá puncková grupa. A možná sundám černý, neméně poblitý triko z prvního sociála...

Muže?

Ach muži...

Ti se mi tak vyhýbají

Obloukem mě obcházejí

Nebo mě míjejí

Se zavřenýma očima

Pravého nikde

Nevidět

S levým neradno

Se spokojit

A nebo na mě ty chlapi padaj. Číra nakřivo. Jo, ten co padá z prava je už jetej. Bude pravej. A číra a kohouty maj barevný, stejně jako to listí venku. Zkusím je přečíst mezi listy. No a tohle mě napadá, bůvoloviny. Tráva je tráva a zrovna na hajzlu. Vyryla jsem nožem na záchodový prkýnko:

Ještě pořád

Bych tě chtěla

Přes všechny Tvý

Chyby a úlety

Přes bariéru let

Bariéru ublížení

Ještě pořád

Bych Tě chtěla

Záříš mi v davu

Jsi jeden z milionu

Můj diamant

Moje věčná bolest

Věčná

A dlouho opečovávaná

Rána

Jo, jsi Rána, jsi Špína. Tak teď už vím, že to stoprocentně bude pán padající zprava. Ten co mě naboural zleva má malou nohu a tak bude mít i malý péro. Teď už to můžu říct stoprocentně. Beru si toho pravého. A rybám budem dávat nová jména.