Báseň, ve které počáteční či koncová písmena (nebo někdy i slabiky) veršů dávají dohromady slovo nebo jméno člověka, kterému je báseň věnována.

Manon Lescaut
Origo

M ilenka Nezvalových citů
A č plačíc, přesto bez soucitu
N aděje se chápe v jejím slově Věrnost
O pak však pochopí až přes noc
N esouc si břímě krásy verši

L ež v očích téhle světice
E rb lásky na rtech tančíce
S tatečný rytíř bez zbraně
C ož dáti sbohem sutaně?
A ch, naše zemřít pro krásu
U chvatná to plavovláska
T oť, Manon, lidu všeho láska!