Zas místo spaní hledám rýmy...

Schovaly se mi do peřiny,

jeden jsem právě už už měla,

týkal se, muži, tvého těla,

které jak kotva pevná v oceánu

 bude mě držet zítra k ránu,

aby mě spodní proudy neodnesly...

Kde zmizela má loďka s vesly

co držela mě nad hladinou?

Zas místo spaní pod peřinou

schovaný mám tvý tělo pevný,

kolíbám ho tiše mezi stehny,

rytmus si počítám na doby,

jsou z nás dvě spojené nádoby,

horkému prameni z těla tvého

jde naproti druhý z lůna mého

a splynuly v jedno... díky, milý,

zůstaňme takhle ještě chvíli...