s nařasenými psy

o nichž nese se každá báseň

v trochu monotónním tichu

krkolama podvalského

nehodno je umírat

na půdě poustevníka

tudíž všude kde je čisto

a kde zdáním klame nebe

vyhýbej se rozvalinám

dnešního soumraku napočítáš

jich čtyři krajíčky dlaní

jako z Apokalypsy

tak ti budou připadat

vlastní děti

odvary mládí

když je pohladíš