po hvězdách plazí se přízraky dějin

trudnomyslné leporelo vyvíjí se tak

jak cítily by žáby v žaludcích rybníka

z vrby se blíží mokrý hastrman

suché skývy přežvykuje utopencům

kradené duše dřív než šlo vrátit zármutek

pospíchají k titánům měsíčního blesku

na hřbetě vilné kopretiny

to nebylo nepřátelské gesto

částečně jmény si pletou

drkot

upíři

vidělas do hrobu

spouštěnou

žínku?

ještě na dno

nedopadla

uličnice...