|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| |  g morr (Občasný) - 7.7.2005 > Naty> Hloupou jistě ne. Ale sedmým pádem se většinou označuje jakási nedefinitivnosť. Můj otec je černoch a je školníkem. Jedno má odjakživa do neživa, druhý... to se uvidí teprvá. Ale není to tak stoprocentní.
Kruci, čet jsem o tom kdysi článek, který měl v názvu právě něco takového o louce či trávě... jestli byla zelenou.
Ale tak jako tak, tady to beru jako docela zajímavý, ať už s pozadím nebo bez...
| | | | <reagovat |
|
|
| | g morr (Občasný) - 8.7.2005 > Emmet_RAY> mluvím o docela konkrétním příkladě. mělo by snad být jasné, o instrumentál v jaké pozici mi jde. nechci si tady zakldádat kroužek mladých gramatiků.
mnohem víc zjednodušuješ ty, když se to snažíš opravdu pojmout obecněj... jenže ti v tom kalupu nějak uniklo, že po slovese stá(va)t se to bývá docela jinačí.
o posesivitě dativu bych toho měl docela dost. kdyby na to nedejbóže došlo.
| | | | <reagovat |
|
|
|
|
|
| | g morr (Občasný) - 8.7.2005 > Emmet_RAY> rozdíly v tom budou, přinejmenším v recepci. jedno bude běžný uživatel vnímat jako archaizování, případně poetické ozvláštnění (7 po být), druhé jako progresivní barabrismus (1 po stát se); teda pokud si běžný uživatel vůbec všimne (ale to zas, tipuju, by si spíš všimnul 7 po být).
u toho "stát se" je to fakt jinačí. a bylo to jinačí vždycky. samozřejmě bychom museli jít hlouběj a okazovat si i širší kontexty. jinak budou fungovat přídavná a jinak podstatná jména a další a další.
každopádně, jestli se jednou staneš člověkem, staneš se jím s instrumentálem, ať už to bude na dobu přechodnou nebo ne (btw. vidíš, jak ani ten "přechodný stav" nesedí?). pokud se z tebe jednou stane člověk, bude to s nominativem... a nic nic ti nepomůže, a může tě to člověkování přejít hned druhý den. tady žádné "dochází většinou k vyjádření" neplatí. proč se dneska čím dál tím víc říká stanu se bohatý, slavný... atd., to nevím. ale můžeš se mrknoutdo korpusu, že to rozhodně není málo... a že to narůstá. ale samozřejmě se to zatím týká adjektiv, substantiva hrdinně vzdorují. a jestli to neříkáš ty, jedině mne těší... takovou nějakou mám představu o kultivovaném mluvčím.
a fakt by to bylo na delší povídání... a hlavně na spoustu příkladů, ale spíš bych tě odkázal na knihovnu. aniž bych tvrdil, že tomu nerozumíš, chraň pamboo, jenom si myslím, že než se do mne začneš obouvat za nemístné zjednodušování, bylo by dobré si uvědomit, jestli to bez zjednodušení vůbec lze. a já myslím, že vzhledem ke kontextu jsem to vcelku zvlád. je jasné, k čemu jsem mluvil, dal jsem dostatek příkladů. u slova, kterým jsem sémantiku přísudkového isntrumentálu naznačoval jsem použil "jakýsi" místo uvozovek. a basta. a docela by mne zajímalo, jestli tenhle hovor má nějaký význam, kruci.
zdravíme naty.
a emmetovi taky dobrej den.
| | | | <reagovat |
|
|
|
 Naty (Občasný,Redaktor) - 8.7.2005 >  I já vás zdravím.
A víte, vy dva, že by se mi tady někde takový malý gramatický (či všeobecně jazykový)koutek docela líbil?
Myslím, že mnohým z nás by to rozhodně prospělo.
| | | | <reagovat |
|
| | g morr (Občasný) - 8.7.2005 > Naty> Aj vaj!
Já si zas myslím, že je na to docela málokdo zvědav. Ale vsadím se, že všelijakých studentů bohémistiky jsou tu desítky. Jen jsou to lemry líný... a ještě budou říkat, že dělají bohémistiku kvůli literatůře (ale že by nám občas třeba napsali, co přečetli a potrénovali své bohémistické péro... darmo mluviti).
| | | | <reagovat |
|
| | Naty (Občasný,Redaktor) - 8.7.2005 > g morr> Určitě by to chtělo do té gramatika zapojit trochu fantazie a vtipu.
Že bychom vyhlásili interní soutěž pro studenty bohemistiky?
Třeba: Co vás na gramatice rozesmálo?
| | | | <reagovat |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| | g morr (Občasný) - 24.10.2005 > zkrveziv> Viděl jsem několik vtipných studentů bohemistiky. Jde to. Mívají dost času na to vymýšlet humory.
A to je ještě možné, že má Naty ulito něco i mimo tuhle kolekci :))
| | | | <reagovat |
|
|
| Naty (Občasný,Redaktor) - 23.10.2005 > Hele, vy dva, vrátila jsem se. Vrtalo mi to hlavou. Rozhodně se neopírám o nějaké fundované znalosti, ale přesto si stojím za tím, že bitva byla prohranou.
Snad na vysvětlení několik příkladů, aby bylo jasné, jak to vnímám.
Pro mě to nese nádech osudové definitivnosti, ničím nepodmíněné.
Za přirozeně znějící považuji např. následující výroky:
Byl velký státník, a přesto se dopustil několika osudových chyb.
Byl velkým státníkem.
Punktum, tečka. Výrok je definitivní.
Bitva byla prohraná dříve, než začala.
Ta bitva byla prohraná, ačkoli bylo možné očekávat i vítězství.
Ta bitva byla prohraná, ale mohlo to dopadnout jinak.
Bitva byla prohranou. Bez dodatků, bez podmínek, neoddiskutovatelně.
Jsem malý. Můžu vyrůst. Můžu si vzít podpatky. Můžu stoupat po žebříčku hierarchie.
Jsem malým. Malým zůstanu. Ať dělám, co dělám, nic s tím nenadělám.
Nerada bych tápala v bludech. Stojím o jakoukoli odbornou námitku, pokud vás to ovšem už dávno nenudí.
| | | | <reagovat |
|
|
|
|
