nejhezčí jsou věci, které se nikdy nestaly
už proto, že by se
mohly stát

zdáš se mi nějaká dospělejší
poslední dobou
a asi tím chtěl říct, že
už tak často nebrečím
nehrabu se v minulosti
neschovávám se s medvědem pod stolem

nebo o tom už aspoň tolik nepíšu

asi budu zlomyslná a

omotám ti strunu kolem kotníku až ucítíš

tón jak se prořezává skrz kloub

minulost se drží starých otisků prstů
rozevírá víčka
zalepená skvrnami
a lidé vyprávěji
tady jsem byl
k tomuhle člověku jsem patřil
tehdy a tehdy jsme se znali

a vzpomínky mění tvary
protože
konec konců
na tom už tolik nezáleží
nakonec vytečou z očí
protečou mezi prsty
vsáknou se do země
aby si to mohly někdy
zase zopakovat

jako já
měním se
v ještěrku
a sama sobě lžu

každý den mi to jde
o trochu
líp

nejhezčí jsou věci, které by se mohly stát
už proto, že se
nikdy nestanou