|
| |
 |
Nahá noc
Autor: Lian (Občasný) - publikováno 30.5.2001 (00:39:07), v časopise 1.6.2001
|
|  |
Nahá noc koupe se v jezeře.
A ona tam sedí a tiše se dívá. Dívá se, jak její tělo neslyšně plyne po hladině. Jak se její průhledné křivky vlní v podivném tanci někde na pokraji snu. Ale ona ví,
že se jí to nezdá, že stromy opravdu natahují ruce, aby se dotkly neskutečného těla. Že si celý les šeptá cosi o víle noci. Lístky na větvích odcinkávají právě půlnoc. Nemajíc slov ani myšlenek, okouzleně zírá na její pohyby odrážející se jí v očích. Zapomněla. Zapomněla na všechno. Už nevěděla, že sem přišla čekat………..čekat jestli přijde nebo ne. Nevěděla ani, že nepřišel. Zapomněla na jejich schůzky, radost ze spojení těl i duší. Zapomněla na tvorečka, co v ní roste, i na rány na zápěstích. Nevěděla, že noc jednou skončí, že ta temná paní s havraními vlasy a uhrančivýma očima se s prvním paprskem slunce vrátí do říše mrtvých. Stejně jako ona a její maličké.
Věděla jen, že se dívá na krásku noc,
jak se nahá koupe v jezeře.
|
|
|
