Bělaví psi zuřiví

jdou mračnou oblohou

a jejich břicha zčernalá šedí modrých cest

se plazí po skalách

v náladě temné nenávisti

aby zlořečily

podvečerní písni koňadry

s kterou slavík zpívá druhý hlas.

Rachotným štěkem chraplavým

se páří v žluti sirných slin

rozleptáni párou a potem mnoha moří

vrcholí v lačném výstřiku

a v únavě mdlé se rozplynou.

Pak už jen slavík opět  sladce zní.