I. vždycky ta druhá

čekat než milý

objeví pramen

pro celé město

a pak teprve

napojí tebe

koně divokého?

na jedné lavičce

v gotickém městě

krvácí žena

protože nechce

špinit koberce

u něho doma

II. a teď

pracka v láhvi

která nechce pustit

svou pravdu

to jsem já

párkrát jsem viděla

masturbovat muže

každému někdy

přerazí nos

každý je někdy

přistižen

III. a pýcha

někdy, když dlouho mastím své tělo

a nasazuji si umělé zuby

a příčesky

a po součtu svých vrásek

se rozhodnu zveřejnit každou pátou

usednu do procovské lóže v divadle

a jsem na sebe pyšná

IV. a tenkrát

jak jsem nemohla pochopit

zamčený lustr? bylo mi sedmnáct

ta trapná studentka, co se v noci učila

v studené koupelně, tajně, aby nerušila

tak strašně líto, líto je mi

tohle říkat

u nás se v devět hodin večer zhasínalo

přes tři lomené chodby

zavřené dveře

jsem rušila

člověk se v životě

nikdy dost

nenachcípá

než chcípne

docela