Vracela se ulicema které vypadaly tak cize

                  pro mladou básnířku z kavárny

našla klíče a odemkla byt

                 kde žila s matkou

                 než ta zemřela

A usedla na starou židli po otci

vybledlým inkoustem psala verše

                životní symfonie

                           zhudebňené

Smrákalo se a kolem pluly nářky

lásky se vypařili z komínů

                a to bolelo

zaskřípělo auto, brzdy, na mokré silnici před domem

Co se stalo, kdo to je