Propojení psychiky a těla je celkem známé, ale v praxi však není příliš vidět a platí to i u lékařů. Už se vám někdy stalo, že by vás lékař poslal k psychologovi? Často by ale měl.

V knize Psychosomatika od MUDr Poněšického z roku 2004 se rozebírá tato problematika a uvádí řada příkladů. Není léčitelstvím, tedy alternativním lékařstvím, spíše celostním úhlem pohledu na člověka. I v Německu trvá v průměru sedm let, než se nemocný dostane na psychosomatickou kliniku.

Přitom se už mnoho desetiletí ví o zhoubném vlivu stresu, který způsobí např. překyselení žaludku, což vede k vředům. Které nemoci jsou závislé na psychice a které ne? Takto zásadní otázka nebyla dosud zcela odpovězena, ale v mezinárodním třídníku mají psychosomatické nemoci již své číslo, což je dokladem, že jsou akceptovány. To je však bohužel vše.

V knize Aktuální problémy socialistického lékaře od MUDr Matouška z roku 1973 se píše, …je samozřejmé, že pro socialistického lékaře je psychosomatické lékařství naprosto nepřijatelným směrem pro svou filosoficko-idealistickou orientaci…. Tolik let uplynulo, tolik se změnilo, ale předsudky zůstaly.

Dr.Poněšický si v knize stěžuje, že na rozdíl od Německa je u nás psychosomatika stále přehlížena. Nejsme prostě ochotni převzít odpovědnost za svou nemoc. Označujeme ji za nepřítele a chceme ji zničit. Vše však má své místo, svou hlubokou logiku. Somatická nemoc má informační význam, je symbolem duševního problému, který se zobrazí na těle. Každá nemoc by měli prozkoumat psychologové a psychoterapie by měla být běžnou součástí každého léčení. Naše doba na to však ještě nedozrála. Mluvíme sice o zdravém životním stylu, ale pouze povrchně a obecně.