V hrníčku od kávy

celý svět

za nehtem pak

zelený květ

nehledě na krásu

se líbí

krásná ústa

inkoustem špiním si ruce

které mohou hladit

tebe

jsem já

jsi ty

jsme dva

vyrůst a zamést

si před svým prahem

sněžným pluhem

tužkou jsem psal

úryvky duše

na cár

papíru

motýl přiloetěl

poseděl

odletěl

vrásčité ruce

pohladí stejně

jak mladá láska