1.fáze

,,Sůvo!“

paní učitelka

ji kráká

za falešný culík

hmatem

zatemňuje

obroučky

brýlí

přehnané velikosti.

.

Tak moc se nechce

smát

ta malá pubertální

žabka s rovnátkovou poezií

kterou pořád

vytahuje

(to aby se neokoukala).

V botníku

(ještě se tam  vleze)

pláče

pro posměch

zažraný

do ušních boltců

jako alergie.

2.fáze

Mlátíme se

časopisy

s fotkami

hrané dokonalosti

modelky před smrtí.

3.fáze

Po rozbití prasátka

zjišťuji

že má stále hlad

a nová identita

mizí v zatáčce.

4.fáze

Zlomek

v jiskrovém výboji

směrem ke mně

odrážím je

izolační vrstvou

(pokrývá mě celou)

a dělám

že jsem táááhle

neviditelná.

5.fáze

Mezi pokličkami

zarovnávám hlavu

(abych byla hezčí)

panika

panika

panika

z komplimentů

ze sebe sama

ze hry kyvadel

(odháním můry).

6.fáze

Na ostrově

(jeden zbytečný

pohyb

mete krajinu)

tlusté cvičitelky

mě osvětlují

reflektory

abych na břehu

předvedla

ostny negližé.

7.fáze

Upouštím pálku

už nevybírám

zbytečná podání

kolem sebe

nechávám se

ukolébat…

Jako kokosová opice

se šplhám

spirálovitě

za ocas

do (zatím)

neobydlených pater.

Culí se na mě

hromady omalovánek

stačí usednou!

Věřit a…

zase

přetáhnout.