TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Středa 13.11. Tibor

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

O řeči nadbytečné
Autor: Jan Urban (Občasný) - publikováno 9.11.2004 (14:35:10)

Dnes jsi mi darovala

kytici zmijí

klikatých a plných jedu

s červivým úsměvem tvých rtů

a vyhaslým pohledem

syrových bleděmodrých očí.

Sedím a lapu po dechu

v mrtvolné vůni tvých výkřiků

co rozpáraly modrou oblohu

k vyhřeznutí černa noci

kde zbyly jizvy po hvězdách

a měsíc zmizel v kalném oparu.

Dnes jsi mi darovala

kytici zmijí

ke které přivoním

a trny zubů jedovatých

vpustím do žil

ve smutném úsměvu křečovitém

když znít mi bude Ave Maria

na dobrou noc.

Poznámky k tomuto příspěvku

Naty (Občasný,Redaktor) - 14.11.2004 > Sice jakobys překročil pro mne únosnou hranici patosu a dramatičnosti projevu, ale přesto se mi zdá, že ten pocit vnímám.

		<reagovat

	Jan Urban (Občasný) - 15.11.2004 > Naty> Báseń vznikla chvíli po poradě s mojí manažerkou. Byly tam tři možnosti. Dát jí přes hubu, hodit to za hlavu, nebo se z toho vypsat. To jsem také učinil a hned mi bylo lépe. Pokud by si ji viděla, tak mi dáš za pravdu, že i ten popis sedí. Ta dramatičnost byla přirozená a v přímé úměře k dané chvíli. Patos bych v tom nehledal. Spíše výstřik nervů. Jinak dík za kritiku. Jsi po dlouhé době človíček, který tu o mě projevil trochu zájmu.

		<reagovat

MAO (Občasný) - 26.3.2005 > Manažerka nemanažerka "kytice zmijí" je fajn. Ostatní až moc. Ale zase ta kytice zmijí sedí.		Body: 5

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + jedna ?

Napsat autorovi (Občasný)