Kdysi dávno Země otevřela oči
A okamžitě po ní pás
Indiánský mladík Mars
Co se kolem Slunce taky točí

Z hvězdných prachů uvil galaxii
A dal ji malé Zemi k svátku
Schovala si ji na památku
A začali si psát jen v poezii

První byla ona, druhý zase on
Saturn k tomu zvonil na veliký zvon
Venuše šla jim potom za svědka

Země Měsíc nosí jako věnec krásy
S Marsem stále ještě v básních povídá si
Než přiblíží se, to se načeká...