Stmívalo se

Okna psala letmé vzkazy

měsíci tam někam do

neprobádana

Měla jsem strach

jen malý snad aby se

neřeklo

Protože jsem ta co

se od jistých dob

bojí tmy

A taky ticha

to jen pro přesnost

Poslouchat sama sebe

srdce dech - svůj

vlastní život sebevraha

Vtíravé vzpomínky na

cizí ruce pod dekou

Jsou už i šťastné večery

kdy zapomenu

Tehdy se mi vybavují

veselé historky z dětství

které ještě nebolelo

Jako třeba tehdy jak...

ne na tom nezáleží

Jezdila jsem skoro

celé odpoledne po eskalátorech

Možná jsem vážně potřebovala

někam odjet možná jen někam

pryč

Nahoru dolů pořád dokola

letmé pohledy na přijíždějící vlak

snad po sté hloupá úvaha

Skoč teď už to musí vyjít

Ne dnes ještě ne

snad příště?