Rodeo  / U Kozičky /

Sedím v sedle Kozičky života
a trkám kolem sebe.
Letím po baru v panáku
jak z Hradu svržený. Trochu mě zebe.
Bradu mám podepřenou v zadumání
nad tou změnou
/ děj není o Praze přenádherně prokleté Kafkou /,
ale o té, co se udála, když jsi mlčela a jen tak eroticky seděla…
Jsem blázen, že tě kolébám,
jsem šťasten, že Tě mám.
Jsem básník a bloud
a Ty
moje panenka.
Jsi košér a hříšníků hraběnka.
/ Ukažte mi její genetický seznam /
Chci její kod !
Jsi ďáblův dopis,
indická vizitka,
jsi rajských stromů kout
a důstojně barokní,
jak pražská Loretka… 

                                          TOM