Sny… co s nimi?
Ztišené bývá jak s nimi hovoříš
a druhý odtam
ke tvé denní podobě opakuje:
Tahle slepá síť snah
hozená vždy v šíleném úprku a běhu!
Tou nás chce asi svět
už odmalička vodit do hlučnosti
zazdít nás pro jemnou řeč
uměním hledanosti
při šerých formách rozumu
Když ale obrazy
jsou pouze barvami
co pak?
Mluví se o tichém bláznovství
i nejbližší stahují obočí
zas jen s tou odpovědí
bez otázky
Neodpustí si "poměřovat"
Co naděláš zatím ti musí stačit
že se za dne necháváš
modrou oblaky a zlatem paprsků prostupovat
a večer čekáváš návrat
hvězdného stříbra v indigovém jasu
Vždyť koho barvy nesytí
bývá často už podle hlasu smutný
zabývá se vlastními domněnkami
strachem
tím pátým kolem u vozu
Netuší že už dávno převáží
své hřejivé barvy
v sobě
Onen převzácný náklad
perských koberců