Miroslav Langer (Občasný) - 14.9.2004 > Ještě dvě poznámečky (k dokreslení):
1. Je vůbec možné v dnešní vědě, kde hraje nesporně velkou roli specializace, dospět k tak obecným teoriím, které přírodní vědy často (nikoli vždy!) zdědily ještě z doby "vševědy"? Jasně, už Tě slyším. 
Nemožné to není, ale obtížné to bude.
2. Nedovedeš si představit, jakým způsobem se stavějí běžní studenti žurnalistiky k přednáškám z logiky... (přednáší ing. Janoušek, ředitel Národního technického muzea). Nemyslím, že by to na nich nechalo jakékoli stopy (kromě nechuti). Předpokládám, že sociologové na tom budou o fous lépe, ale ne o moc.
K Sokalovi: Já nevím. Jestli jsi přečetl ten můj odkaz, tam se píše, že ten časopis neměl velký ohlas mimo svůj čtenářský okruh. Navíc to podle všeho nebyl časopis sociologický, ale časopis věnující se kulturálním studiím (nebo jak se tomu ksakru česky říká) - to je ještě mladší a nezbednější sestra těch ostatních sociálních věd - tam je opravdu matematizace výjimečnou záležitostí, pokud vím... A také Sokalův text měl být z tohohle oboru. Docela by mě zajímalo, jestli tu je někdo, kdo studuje kulturální studia (třeba si toho tučného všimne ;-) - aby mi řekl, jak je to s jejich metodologií. Mám pocit, že tam se zatím "může všechno". To v sociologii tak úplně neplatí. (Ale je co dohánět i tam.)
Možná je tam určitý zajímavý rozkol mezi společností se zabývajícími autoritami a sociální vědou. Zatímco sociální vědy mají svým způsobem propracovanou metodologii včetně diskutovaných kvantitativních metod (to, že se o nich diskutuje koneckonců ukazuje, že je o ně určitý nemalý zájem), často s těmito metodami nejsou schopné "tnout do živého" tak jako mnohé autority, které na metody kašlou, sázejí na své individuální schopnosti, zkušenosti, dovednosti atd. a publikují pozoruhodné nepříliš doložené úvahy. Ty samozřejmě bývají podobnější "kvalitativním" než "kvantitativním" textům. Možná i odtud pramení to citování a konflikt metod a výstupů. Co myslíš?
