|
Servác je podivný muž. Zatímco normální lidé spí, on bdí a schovává se za stíny. Je totiž šmírákem. Každý člověk má svou vášeň a stejně tak každého něco vzrušuje. Někdo touží po sexu, ale Servácovi stačí pouhý pohled na něj. Vlastně mu o souložení ani nejde. Je to jaksi pod jeho úroveň. Ano, pod úroveň tohoto na pohled oplzlého úchyla. Láká ho tajně sledovat milující či jen prostě kopulující pár. Netušené rozkoše mu přivádí pohled na dvojici, která o něm neví, která si je jista svou samotou. Samota a tajemno - to Serváce vábí. Dávno už totiž zjistil, že rodinný život pro něj není. Ano, měl několik žen, ale všechny ho zklamaly. Chtěl vědět, proč se lidé vdávají a žení. A dospěl k jedinému: nechtějí být sami. Potřebují se podělit o své problémy. Vlastně by je rádi hodili druhému na ramena. Servác ale také pochopil, že se manželé taktéž dělí o svou radost, potěšení,… Jeho obveselením však bylo šmírování a to by s ním žádná dívka nesdílela.
Serváce nevzrušuje sex se ženou. Vzrušuje ho sex dvou pro něj naprosto cizích lidí. A proto je jeho milostný život nemožný. Copak by tohle mohla trpět žena toužící po dětech, po péči a pozornosti a hlavně lásce jen a jen k ní? Z tohoto důvodu si vybral samotu. A proto žije na okraji společnosti, která ho odsuzuje, jakožto každou menšinu. Ano, zasahuje lidem do jejich soukromí, ale naprosto uctivým a slušným způsobem a to jen pro své potřeby. Natáčí sice občas páry na video, ale nezneužívá toho. Servác si dokonce dává záležet, aby neviděl tváře lidí, které pozoruje. Nejen, že by vše tratilo na své tajuplnosti, ale také by zanikla fantazie a iluze, které celou akci provázejí. Šmírování je pro něj něčím čistým, co nesmí být nijak narušeno a hlavně ne jeho přímým vlivem.
Šmírákem se člověk rodí. Někteří tuto svou stránku potlačují, zatímco Servác se jí plně poddal. Nezajímají ho názory druhých. Má pár přátel, kterým se svěřuje, ale těch moc není a tak se stal samotářem.
Je neviditelným mužem za vašimi okny. Pozoruje vás. A vy o něm nevíte…
Každou noc Servác vychází ze svého bytu vybaven vším potřebným: dalekohled pro noční vidění, dvě baterky různé velikosti, videokamera, pláštěnka a nepromokavá podložka, na které může ležet. Nejčastěji chodí do parku. Má už svá místa, kam často jedinci lačnící po erotice chodívají. Jde většinou o alkoholem znavený pár, pro které je domov daleko a park dostatečně opuštěný. Ty už však Serváce příliš nevzrušují a tak jezdí po městě a hledí lidem do oken. Shlédl už mnoho. I mnoho nepěkných věcí. Nikdy však nic nezveřejnil. To by bylo proti všemu, co dosud konal. Servác se pozorováním lidí v těch nejintimnějších chvílích dostal kamsi za hranice lidské obyčejnosti. Denně sleduje ty nejosobnější chvíle. Stal se zpovědníkem mnoha osudů. Mnohý by to neunesl, ale samotář jako je Servác ano. V jeho srdci je místa dost.
Už nepozoruje tajemné postavy se zakrytou tváří. A o erotiku také nestojí. Dospěl. Jeho objekty pozorování náhle mají tvář, ovšem která náhle vyvolává i pocity a to hlavně soucit. Servác často pláče pod okny…
Nikdo neví, že s ním Servác soucítí, když trpí a myslí si, že je sám. Není. Jen svého pozorovatele nevidí. Jedině on je opravdu sám.
Už nežije svůj život. Stal se obětí vlastní vášně a nyní je úplně jinde. Mimo své bytí. Žije v osudech mnoha lidí. Raduje se, když se smějete a trpí, když jste raněni. Tento neznámý muž vás zná lépe než kdo jiný a vy ani nevíte, že žije. To není chybou. Jeho život je totiž rozdroben do tisíců dalších. V každém z nás je šmírák Servác a tak se za něj nestyďme. Jen mluvit se o něm nesmí…
Jednou až Servác bude u vašich oken ve chvílích, kdy budete trpět a proklínat celý svět, pukne Servácovo srdce. Padne pod vaším parapetem mrtev a nikdo si toho nevšimne. Jeho tělo vstřebá zem. A on bude šťasten, protože si takovou smrt vždy přál. Bez povšimnutí, jako by nikdy nežil, jako by nikdy nezemřel… se skrytým pozorovatelem opodál, možná Bohem.
|
