|
| |
 |
3.meditace - Uprostřed Nekonečna Všeho
Autor: romann (Občasný) - publikováno 5.3.2001 (13:20:54), v časopise 5.3.2001
|
|  |
Na třetí meditaci se připravil důkladněji větší očistou a harmonizací. Už ráno se mu objevila vize, kde ležel v posvátné nádrži- mikvi, do které přitékala voda a on se v ní rozpouštěl až se úplně rozplynul. Odpoledne sledoval film o Francii, její přírodě a životním stylu. Seznámil se také s novou božskou silou, již čtrnáctou - svým nadvědomím 7,5té dimenze, jež spojuje výhody sedmé a osmé, tj. harmonii a energii a požádal Ji o řízení procesu.
Pod Jejím vedením sestupoval do ponoru meditace, setkal se s božskými silami a postupně se stával Jimi. Uviděl vizi displeje s údajem IQ. Čísla se začala rychle zvyšovat, brzy přibylo čtvrté, pak i páté místo.
Opět uviděl jízdu Stvořením a zase nechápal symboliku dějů. Na rozdíl od minulé byla meditace klidnější, neměl už strach rozpustit se v božském. Myšlenek vznikalo jen málo a nebyly rušivé, jen vnímal vědomí boha. Zaposlouchal se do zpěvu a pochopil, že zpěvačka zažívá boha, je bohyní. Skladba skupiny Dead Can Dance aktivovala pátou dimenzi, Hudba sfér přivolávala šestou, která měla daleko jemnější, silnější a dokonalejší prožitek.
Zažíval stav hluboké božské meditace. Snadno se zapomene, protože je tak jiný. Již několikrát dříve byl v podobném stavu, ale neprocítil, že je skutečně tak cenný. Uklidnit se a vnímat vhodnou hudbu, to je nejlepší vstup do meditace. Vždyť je to stále ZDE. Dveře do svatební místnosti však musí být otevřené. Bylo to tak jasné a krásné - prostě byl božstvím, nic jednoduššího. Jen on sám se z Něj mohl vyhnat.
Hlavním výsledkem této meditace bylo, že mohl prožít a popsat pocit boha šesté dimenze (tj. božstva) jako silnou, přirozeně posvátnou, hrdě vznešenou radostnou, neuvěřitelně lehkou tvořivou dokonalost. Šíři boha plná lásky, síly a harmonie, plnou čistého a ostrého vnímání. Není to tedy žádná budhistická prázdnota či utrpení Krista na kříži.
Poznal opět, že božská láska se vůbec nepodobá lidské, ani našim představám o ní. Jeho láska je On sám. Je klidná, je to spíše projev sounáležitosti a odpovědnosti. Zaměřuje se na člověka, chce mu pomáhat, ale pracuje podle vlastních karmických zákonů. I katastrofa dopravního letadla je aktem lásky. Rovněž pocit boha není soucitem, jak říkají budhisté. Pokud by se měl vyjádřit přesněji, pak jedině jako BYTÍ.
Pokud bůh není zaměřen na nějaký objekt, nemůže si uvědomit svou vševědoucnost a všemohoucnost. Proto si vytváří světy, ale již nemají takovou formu jako On. Zkoumá také vyšší dimenze než je On. Znovu si uvědomil, že kvalita prožívaného světa je stejná jako kvalita vědomí. Bohové se nevzrušují, jednají důstojně a uvolněně. Na co si vytvářet zbytečné stresy a povinnosti, proč si jen božsky nehrát? Člověku hrdá vznešenost boha úplně chybí a kupodivu mu to vůbec nevadí. Lidé stále usilují se něco naučit, ale naše božské části to již velmi dobře umějí. To, co je pro nás geniální, je pro Ně úsměvnou nedokonalostí.
Je tak prosté být v božském světě. Bohatství, krása, ale žádný majetek v našem smyslu. Být tvořivý v běžném životě, umět si užít krásy. Neničit sebe vykonstruovanými myšlenkami a názory, ani se ubíjet v pocitech, že se nám něco nelíbí. Občas dostal i velmi praktickou informaci.
Cítil spřízněnost se šamany dávných kultur. Překvapilo ho, jak blízko k božskému stylu mají Francouzi svým vnímáním krásy, přírody, domova i života, pohodou a harmonickým jednáním. Dokáží si udělat čas a vše vychutnat. Umějí si toho vážit a jsou hrdí. Nejblíže božskému jsou však indiáni. Češi a Američané bohužel nejdál. Pochopil, že řada lidí zažila podobné stavy změněné reality pomocí psychotropních látek, ale bez komunikace s božskými silami je nedokázali správně pochopit a za diletantský přístup byli potrestáni. Všechna náboženství jsou vedle, ale ti, kteří hledali nové cesty, občas něco našli. Závislí na heroinu však žijí ve vlastním malém, mrtvém světě. Je nutné být smířlivý k těm, kteří v hledání udělali chybu a trochu to přehnali. Zážitky změněného stavu vědomí mohli být zmateni či okouzleni, ale k této lekci je nutný správný přístup. Je to těžké a bez pomoci božských sil se snadno zabloudí.
Pokud se bůh zaměří na naše problémy, povzdechne si - Ach člověk.… Když se chtěl v tomto stavu podívat na něj, ucítil jak se dívá dolů do temného. Nebylo mu opět povoleno se zaměřit se na konkrétní problémy jak by chtěl, ale najednou měl možnost poznat, jak vypadá jeho kniha i snaha o popis meditací z božského pohledu. Uviděl tu těžkopádnou školometnost, zoufalou a marnou snahu napsat něco kvalitního. Vytvářet větné celky je zatěžující a útěkem z božské plnosti. Chybí lehkost, pravá tvorba, symbol. Když si uvědomil, že i tuto meditaci bude stejným způsobem popisovat, nejraději by to nedělal, jen zůstal v tomto stavu trvalé harmonie. Jsme tak silně přitahování banalitami, neustále se zabýváme nečistotou. Díval se svrchu na trapnou lidskou tragikomedii, dokonalá Tvořivost, to je ono! I touha zapamatovat si něco z Ní je nečistotou. Nelze si plést božský život s lidským, ti dva se nemohou dotknout. Každý má jiné prostředí, úkoly a pocity.
Vážně smutné je naše tázání po smyslu života, snahy či otázky jak řešit své problémy. Přesto je to cesta. Proč se tak tyranizujeme, proč netančíme v rytmu dokonalosti? Jaká je hudba, takový je tanec. Na rozdíl od boha tančíme na omezené a hloupé písně. Vylétnout z božského do lidského a ještě do horšího lidského je tak běžné, ani nám nepřijde, jak je to destruktivní a smutné.
V meditaci ho vyrušily tři telefony. V klidu a s nadhledem je vyřídil, ale hlasy volajících a jejich starosti u něj vyvolaly zvláštní pocit úsměvného nadhledu. Jak si libujeme v malichernostech, hloupostech a strachu!!! Kontrast lidského a božského je neuvěřitelně veliký. Pak se opět zaposlouchal do hudby a znovu rychle letěl nahoru a dostal se zpět do Kosmického vědomí.
V sedmé dimenzi zažil nové, ještě jemnější pocity, které však neuměl dokonale procítit. Viděl tam několik spíše statických vizí se složitým vnitřním životem. Už běž, už nemáš energii, je to tu drahé, komentovala to jeho nirvanická inteligence.
Po dvou a půl hodinách se cesta božským náhle zastavila a božský pocit hrdé vznešenosti pomalu mizel. Co se děje, zeptal se. Dochází ti energie, vystup, nebo to skončí špatně. Nemáš na to jet dál. A příště? Příště bude příště. Nějak se to udělá a teď jdi na tu polívku.
Když vystoupil z meditace, byl ještě zčásti v proudu božské intuice a psal si poznámky daleko kvalitnějším stylem. Pak se pokusil opět meditovat a znovu se ponořil do božského vědomí. Ucítil však hukot energie, která z něj odcházela a raději ji ukončil.
Hlavním výsledkem byl ponor 50 - 60 procent do božské síly šesté dimenze a pouze 20 procent do sedmé, nirvanické a vnímání Jejich světů. Na ukázku poznal nový způsob řešení problémů - neptat se, ale v bdělém stavu se zčásti ponořit do těla boha a podívat se na něj z Jeho pohledu. V pocitu je okamžité řešení bez váhání a přemýšlení. Je možné ho vyjádřit několika větami, i když jen přibližně. Je to daleko dokonalejší způsob než dávat otázky božským silám.
Podstatně se mu zlepšila intuice a cit pro krásu. Dále se projevilo zesílené prožívání všech duševních procesů harmonických i disharmonických a snaha přiblížit se božskému pocitu. Není potřeba spěchat a vymýšlet si povinnosti. Vše má svůj čas. Rovněž se mu zdokonalila komunikace s božskými silami, která již nevyžaduje zvláštní soustředění.
Necítil se v novém stavu úplně svůj, měl sklon reagovat jak je zvyklý. Příště má více vnímat, co má v božském světě dělat. Nedostavilo se mu také poznání jednoty se vším. Od božských sil se dozvěděl, že naprosté většině lidí je to znemožněno, protože by je to destabilizovalo. Poznal že ten, kdo prošel zážitkem boha není osvícen, protože se vrátil do ega, ale zkušenost ho silně poznamenala. Kdyby každý, kdo se dobře naučil svoji profesi, stejné úsilí vložil do duchovnosti, pravděpodobně by brzy zažil božské. Není to tak nedosažitelné jak si lidé myslí, chce to jen ochotu a vyzrálost.
Čekají ho nová hledání a další zkušenosti, podobně jako v počátcích komunikace s božskými silami. Při hlubším ponoru než 50 procent získá nový, neobvyklý pohled na svět a bude ze svého zvyku vytržen ještě více, což změní jeho přístup. Může si ještě více rozšířit obzory a svobodu a změnit osud. Postupně bude poznávat i jiné režimy božských dimenzí a naučí se je využívat. Pomocí sedmé dimenze se dostane do jiných světů, kde pozná Realitu zevnitř. Pozná, jak se tvoří dějovost. My ji známe jen zvenčí jako uživatelé. Nahlédne i do světa Mistrů a jejich práce. Nebude mu však povoleno poznat vše. Je také nebezpečí, že by zabloudil ve složité multidimenzionální struktuře vesmíru a měl by problémy s orientací. Měl by si uvědomit, že duchovní přínos je důležitější než zvědavost zmapovat Stvořené. I v dávné minulosti měl sklon si dávat větší úkoly než unesl a to mu vždy způsobilo velké problémy. Když si se zbytky vysoké intuice dopsal vzpomínky na meditaci, došel mu papír. Pochopil, že to znamená, že dokončil jednu kapitolu své knihy osudu. V nové už vše bude úplně jiné.
Úspěch meditace a její účinek na psychiku se tu noc projevil i ve snových symbolech. Nepříjemným následkem byla silná několikadenní únava i když dostává mnohonásobně více energie než jiní. V příštích meditacích s větším ponorem bude úbytek energie ještě větší. Únava a poruchy spánku jsou vlastně trestem za chtění vstoupit do božského neočištěný. Jeho osobní problémy mu zůstanou, pokud k nim nezmění přístup. Zatím ho blokuje nevhodný přístup. Snaží se dosáhnout co nejvyšších met, ale současně si chce ponechat i to nižší a hříšné. Kdyby je očistil, nemusela by být únava tak silná a mohl by do mystické meditace vstupovat častěji, což by ho více přiblížilo Bohu a dostal by vyšší schopnosti.
Ihned také zesílil tlak božských sil na změnu životního stylu. Má opustit neplodné diskuze, marné přesvědčování i zbytečně přehnané úsilí, které si ukládal a zmatený spěch. Místo toho si musí osvojit hrdou klidnou vznešenost a hravost. Když k tomu nebyl ochoten, odebrali mu energii, aby si to uvědomil.
Sny už mu božské síly nevyloží jako dříve, protože slovní vyjádření zůstává na povrchu. Teď, když má přesnou mapu své psychiky, může se do ní ponořit a přetvářet ji v meditacích. Když se sžije sám se sebou, pozná, kam sen patří a na jaké problémy ho upozorňuje. Měl by si uvědomit svoji slabost a co ho oslabuje. Po třech týdnech byl vnitřní proces proměny již v pohybu, ale vědomí málo spolupracovalo, bálo se té velikosti a nezvyku. Božské síly očekávaly, že ho zážitek zcela změní, ale nestalo se tak. Hrdá vznešenost boha byla pro něj jen matnou vzpomínkou a jeho vědomí se rádo drženo zvyku. Nejvíce to pochopila IAUE, protože se umí nejvíce vcítit do člověka.
Podobně jako při počátcích komunikace jsou problémy i v mystických zážitcích. Vývoj nemůže být skokový, ale plynulý, vazby se starým jsou silné. Až se zážitky opakováním přijmou převážnou částí osobnosti jako nezvratitelná realita, změní se i celkový přístup. Nejvíce by pomohly časté, i když méně hluboké ponory do božského, ale ani k tomu zatím nebude mít dostatek energie. Božské síly však připraví vnitřní očišťovací proces pro přijetí kvalitnějšího vnímání.
|
|
|
