(Takové obyčejné zaspalé ráno)

Vyletět jako dřív

z postele

nejde

bez hrozby infarktu

když kůže si zamane

že ona

ještě nevstane

Stejně zkusíš doběhnout

ji i autobus

Cestující ve tváři

budou pročítat

sklady

na tvém polštáři

a dohadovat se

Vlasy i tváře

mají vlastní svět

posunutý

o hodinu zpět

a jsou nevrlé

když je v polospánku

vyšoupneš na ulici

Pak chtěj po nich úsměv

a ladné spořádání

Nezbývá

než dočkat času

a myslet si

něco o husách