Když oči mám suché
a necítím nic.
Když ruce mám prázdné
a chtěla jsem víc.
Když vzpomínky bolí,
já měla to říct!

Sníh dopadající na tváře
jen tichou připomínkou je.
Na polibky ve sněhu,
polibky bez naděje!

Chtělo se mi plakat nad tichem
jež tmou se rozprostírá.
Chtělo se mi plakat nad námi,
slzy jsem však neměla.
Chtělo se mi plakat nad sebou,
cítila jsem se prokletá.

A v touze po nesplněných slibech
odmítám vyřčení těch dalších.

Tak najděte slzy pro Lilien …