|
| |
 |
Morning in Prague
Autor: Květík (Občasný) - publikováno 15.1.2001 (17:21:31), v časopise 25.1.2001
|
|  |
Zavrzly mříže
Padly v granitové bloky
Přimrzla světla na zasklené prky
Řinčí tramvaje stižené padoucnicí
Pasáže temné schnoucí močí čpící
A těžký sten spoutaných stromů
Jež vězí v jámě na betonu
Včerejší noc je maltou prohozená
Psí čenich v houští kryje pěna
Do dlažby hlenný chrapot vtéká
A v sklepích bouří skrytá řeka
Plodenství hlohů nečesaná
Je za Labem až Malá Strana
Za Labem co je Vltavou…
Ty lampy s netěsnícím kšiltem
Zíraj drze do sivých tváří
Ty tváře se v nich nerozzáří
Upadnou z fasád líné stíny
Nespoléhej se na hodiny
Ty v Modřanech tak vzdálený
Ty za Podolím za Bráníkem
Jsi špatným hráčem karbaníkem
Stařena z podkroví vyhlíží
Stařena zvláštně se usmívá
Potkani v stokách si zahýří
Stařena ztápí se v ssutinách
Rezivé jeřáby krvavé muky
Vynáší tělo té nebožky
Pod silou hydraulické ruky
Jde vzhůru
Kýve se a mává z lenošky
Jezera vzdychu skřípajících vlaků
Perónem jde zpozdilý pasažér
Vstříc zpožděnému zrychlenému vlaku
Jde v hladinách a po jezerech strachu
Nádražních rytmů slyš bisarní rej
Je ráno nese žhavou urnu noci
Mráz listím starým zahlodá
Ke strojům spěchají dvojnozí raci
Umět se cpát toť výhoda
Knot sluneční se z láhve noří
Odlesky jeho v tratích hoří
Odlesky vraždí křídla ptáků
Rozšlápnutých dětských vlaků
Praskají ryčně shnilé krovy
Rej nočních trubců padá v rovy
Obžívá mrtvá křižovatka…
Maškarní světla vulkanické dýmy
Zápasí s temnou strunou zimy
Praskají víka dětských stavebnic
Jak krajty šustí dlouhá leporela
V cestách zárazy zvíci svíc
To spadla sbírka od polic
To sbírka mineraloga
Stromů chapadla konaj toaletu
Z hlubin tahají závěj amuletů
Roztáčí stroje hmyzích dělníků
Tříští stavidla nočních rybníků
Do dlažeb tekou stébla trav
Než bagr spustí výbuch lávy
Nad komín tisíc šedých krav
Protáhne bučíc lehké hlavy
Při orbách otrávené hlíny
Za pruhovaným lampasem
Si drůbež sedá na krtiny
Z potrubí voda spěchá sem
Ulice jak venkovský dvorek
Čeká na rypák prasete
(A na kopýtka kůzlete)
Chvějí se blahem hrobaříci
V rouše svém černém plechovatém
Jdou střepy z oken s květinami
Nad popelářským chehotem
Pak brouci skryjí celou zem
A štíhlí bledí tesaříci
Se ohánějí koštětem…
|
|
|
